Quantcast
Channel: brusel expo '58
Viewing all 316 articles
Browse latest View live
↧

Dovolená v SSSR VI - Soči

July 20, 2015, 11:50 am
$
0
0

Zastávka v Soči.

Dva dny, dva outfity, neoklasicistní morskij vakzal, Leninova hlava, hotel Moskva, fontány, sirovodíkové lázně Macesta...

A příště koupání. Tak co, tipnete si, zda byly v Soči v září 1976 pláže narvané?


↧
Search

Dovolená v SSSR VII - Koupání v Soči

July 25, 2015, 6:14 am
$
0
0

Koupání na oblázkové pláži v Soči. Toho dne bylo moře poněkud neklidné...


↧
↧

Dovolená v SSSR VIII - Batumi a plavba zpět

July 28, 2015, 10:14 am
$
0
0

Malou prázdninovou sérii diapozitivů z dovolené v SSSR v roce 1976 zakončíme poslední zastávkou v gruzínském Batumi. Počasí nic moc, ale při zpáteční plavbě se na širém moři udělalo přece jen krásně.


↧

Výstava: Brusel... na Ostravsku

August 1, 2015, 8:47 am
$
0
0

V ostravském Domě umění právě probíhá výstava Brusel... na Ostravsku, která je věnována architektuře a veřejnému prostoru na Ostravsku v 60. letech 20. století. Výstava vychází ze zánovní publikace Martina Strakoše Po sorele brusel, kov, sklo, struktury a beton, kterou vydal Národní památkový ústav.

Pokud se do Ostravy během prázdnin dostanete, doporučuji tuto výstavu navštívit, i když se v architektuře Ostravska zrovna neorientujete. A možná právě proto. Na první pohled by se zdálo, že bude mít člověk obrázkovou koláž na stěnách a pár stojanů s fotografiemi většího formátu prohlédnuté za pár minut. Ve skutečnosti je však výstava nečekaně bohatá a rozsáhlá, dominuje tu fotografická dokumentace snad až desítek staveb, a to vždy včetně jejich dobových fotek, interiérů, výtvarné výzdoby a řemeslných detailů.

Autoři výstavy (Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec a Martin Strakoš) vedou diváka po časové ose od bruselské výstavy v roce 1958 (možná až příliš široký úvod do problematiky, ale osvěta je holt nutná), přes zdařilé příklady realizací z Československa, až po místní perly, jimž pochopitelně dominují nádražní budovy a kulturní domy. Je až děsivé, kolik z těchto krásných, pozoruhodných, unikátních a občas i bizarních staveb zmizelo nebo zásadně změnilo tvář v posledních několika letech: autobusové nádraží v Havířově, kancelářská budova VOKD v Ostravě, městské lázně v Ostravě, sochařské práce Václava Uruby, rekreační chata UFO...

Vše je doplněno několika rozpačitými vitrínami s dobovými publikacemi a trojrozměrnými exponáty, pár kousků organického nábytku ze sbírky architekta Davida Vávry dokresluje tu správnou dobovou atmosféru.

Snad i tato výstava a publikace pomohou zachovat to málo, co na Ostravsku ještě zbývá v intaktním stavu. Naštěstí zdejší nadšenci dělají, co je v jejich silách - důkazem je i restaurování a nové osazení Směrníku Václava Uruby před novým sídlem Národního památkového ústavu v Ostravě.


Bravo Ostravo!!!










↧

Kosmické vozidlo

August 4, 2015, 3:13 am
$
0
0

Dětská hračka Kosmické vozidlo, IGLA n.p., závod 02, Trhové Sviny, rok výroby 1967.

Jedna z nejpovedenějších hraček československé výroby. Fungovala na plochou baterii, spouštěla se zasunutím radarové antény do kokpitu. Hračka byla naprogramována tak, aby se postupně střídaly různé fáze:

"Po chvilce jízdy se vozidlo zastaví, neboť zachytilo signál. Na obrazovce přecházejí barevné světelné signály a vozidlo samo vysílá zvukový signál (ťukání). Po další chvilce ustanou signály, vozidlo se znovu rozjede. Tyto úkony se opakují. Natáčení antény lokátoru je po celou dobu zapnutí hračky. Při narážení na překážku vozidlo samo mění směr jízdy."

"Je to tedy vozidlo budoucnosti, které bude napájeno sluneční energií, což u naší hračky představuje sluneční baterie na zadní části vrchního dílu vozidla. Pro průzkumnou činnost má vozidlo oválný tvar a jeho prolamované boky představují zařízení pro průzkum celého okolního terénu. Kryt kabiny astronautů je snímatelný a též obě figurky, představující astronauty v ochranném oděvu, jsou vyjímatelné. Před astronauty je řídící deska s přístroji a obrazovkou."

Už se nemůžu dočkat, až si seženu plochou baterii a zjistím, zda vozidlo stále funguje.












↧
↧

Neony v Plzni

August 5, 2015, 9:37 am
$
0
0

Kde jinde začít procházku po plzeňských neonech, než na nádraží. Přímo na budově se zachovaly tři krásné nápisy, u nichž jen pamětník nebo zkušený typograf uhádne, že něco není v pořádku. Důvodem abnormálních rozestupů mezi slovy je fakt, že se před rokem 1989 mezi PLZEŇ a NÁDRAŽÍ muselo vejít celé GOTTWALDOVO.


Nadstandardně obdařené jsou zdejší hotely Continental a Slovan. Každý z nich má nejen obrovské nápisy na střeše, ale i svislé na uliční fasádě a drobnější na vchodem.




Nádherné typo, skutečná lahůdka.






Zřejmě nejznámější plzeňský neon - Dům látek ve Františkánské ulici. Nápis už dávno přišel o neonové trubice, ale skelet přetřený na bílo slouží dál.






Raritka, kterých je kupodivu v Plzni hned několik: Vypínač neonu ve skříňce na fasádě.


Pomalu se přesouváme do devadesátých let - zde neon společenského sálu Alfa v Americké ulici.


A divoká devadesátá ilustrují neony ČECHO BOTA a STRIP BAR PAMELA.


Nejnovější plzeňský neon najdete na výstavě v kreativní zóně DEPO 2015. Je dílem Maxima Velčovského, a jak jistě poznáte, vystihuje esenci letošního Evropského hlavního města kultury.


 A tady ještě pár drobností - nejsou to sice neony v pravém slova smyslu, ale za pozornost rozhodně stojí. Samoobsluha na náměstí Republiky zdařile navazuje na trubicového předchůdce.


Plechový nápis DŮM TECHNIKY naproti Velké synagoze doplňují dva vetřelčí reliéfy.


Kazetový světelný nápis MASO-UZENINY už také ledacos pamatuje.


...A tohle už je taky velká vzácnost.
↧

Kolotoč smutku

August 22, 2015, 6:13 am
$
0
0

V bělokarpatském Brumově se od roku 1977 nachází pozoruhodná architektonická perlička - smuteční síň od architekta Jaroslava Zbořila (*1927). Má dosti netradiční okrouhlý tvar s pilovitou střechou, nesenou betonovými sloupy. Prostor mezi sloupy zcela vyplňuje tónované sklo, z části neprůhledné, katedrální.

Jednoduchý, a přitom důstojný prostor plní svou funkci už 38 let. V současnosti se upravuje dlažba v jeho okolí. Letos v červnu se zde konalo poslední rozloučení se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem.


↧

Krystalický dekor

August 31, 2015, 10:32 am
$
0
0

Na přelomu 50. a 60. let se sochař a keramik Otto Eckert (1910-1995) věnoval experimentování s tradiční čínskou dekorační technikou - krystalickými glazurami. Výsledkem byla série tvarově vytříbených porcelánových váz ušlechtilých, subtilních tvarů s orientálním nádechem, které měly velký úspěch nejen mezi českými milovníky porcelánu, ale staly se i dobrým vývozním artiklem. 

Eckertovy vázy byly představeny na XII. Trienále v Miláně (1960) i na Světové výstavě keramiky v Praze (1962), kde tento přední keramik za své návrhy získal zlatou medaili. Od začátku 60. let vázy sériově vyráběla duchcovská porcelánka. V 60. letech používal krystalické glazury také další významný designér porcelánu a Eckertův žák Jindřich Marek (1931).

K prastaré technice se po letech vrátil i současný mladý designér Milan Pekař ve své sérii krystalických váz z loňského roku.


↧
Search

Sputniky, kam se podíváš

September 6, 2015, 9:20 am
$
0
0

Je tomu už skoro 58 let, co byla do vesmíru vypuštěna první umělá družice, nazvaná Sputnik ("spolucestující"). Již o měsíc později odletěl ve Sputniku 2 do vesmíru první živý tvor, pes Lajka. Začala tak éra dobývání vesmíru, jež se hned v následujícím roce projevila také v sovětské expozici na na výstavě EXPO 58 v Bruselu. Jindřich Santar ji ve své knize popsal takto:

"4. dubna 1958 jsou pro zahájení EXPO v sovětském pavilónu připraveny kopie dvou sovětských družic. V červenci 1958 instalují třetí. A všichni zahraniční hosté, celý Brusel, se žene na výstaviště, aby na vlastní oči viděl. Ve středu výstavní haly, kde jsou umístěny sputniky, je věčná tlačenice. Od rána do večera. Fotografuje se, prohlíží a přes zdvořile výstražné tabulky i ohmatává. Opravdu, je to svůdné sáhnout, i když pokradmu, do vesmíru. Sputnik se otáčí okolo Země. Okolo sputniku EXPO 58."

Takto to vypadalo v popisovaném sovětském pavilonu (foto z Flickru):


V Československu i dalších zemích nastalo šílenství, které z umělé družice udělalo zlaté tele. Jeden z umělců dokonce Sputnik označil za nové, technické slunce lidstva. Zpodobnění sputniků se začala objevovat na mnoha - často zvláštních - místech (kdysi už jsem tu publikoval například popelník z produkce n. p. Spojker). Po řadu let se sovětské družice objevovaly také ve výtvarné výzdobě architektury. Kde tedy ještě dnes najdeme sputniky?


Brno, vysokoškolské koleje Vinařská:



Olomouc, vestibul hlavního nádraží. Autor Jára Šolc, 1960:


Pardubice, vestibul hlavního nádraží. Autor mozaiky zvěrokruhu Jaroslav Moravec:



Havířov-Šumbark, fasáda základní školy Jarošova:



Havířov, domovní znamení nad vchodem do bytového domu:


Bratislava, nástěnná malba od F. Gajdoše z roku 1960 ve vestibulu hlavního nádraží:



Bratislava - nám. Slobody, mozaika na budově Slovenské technické univerzity:


↧
↧

Orion podruhé

September 28, 2015, 7:30 am
$
0
0

Čajový servis Orion, návrh Jaroslav Ježek 1964, dekor 70.-80. léta. Karlovarský porcelán n.p., závod Nová Role.


↧

Výstava se blíží! Vernisáž za týden.

October 6, 2015, 10:39 am
$
0
0
Rozšířená verze výstavy, která sklidila úspěch u našich severních sousedů, bude otevřena již za týden v Muzeu umění Olomouc. Více o výstavě zde. 

Těšíme se na vás!

↧

Zvířata ze Zoo Praha

October 22, 2015, 8:47 am
$
0
0




Zápalkové etikety, Československo, 60. léta.
↧

Porcelán na export

November 13, 2015, 10:42 am
$
0
0

Nedávno jsem ve vědecké knihovně objevil úžasný zdroj informací o československém skle, porcelánu a keramice mezi léty 1958 a 1968. Zatím jsem u ročníku 1963, ale už teď se chci podělit o své nadšení.

Je to časopis, který se jmenuje Czechoslovak Glass Review a bylo možné jej koupit ve čtyřiceti zemích světa. V USA například stál půl dolaru, roční předplatné dolarů šest. Vycházel ve čtyřech jazykových mutacích (anglicky, německy, francouzsky, španělsky - kupodivu rusky ne!) a byl výkladní skříní československého socialistického exportu. Vydávala ho organizace RAPID, sídlící ve stejnojmenném secesním paláci v Praze na Příkopech (konkrétně v ul. 28. října 13). Očividně to byl nějaký vydavatel propagačních materiálů pro zahraničí, víc o tom zatím nevím. Šéfredaktorem byl jistý Miroslav Vondra, po němž se google slehl, vítr však vane od Glassexportu.

Ve srovnání s domácími časopisy jako Domov, Tvar či Sklář a keramik, na tomto magazínu se nijak nešetřilo: křídový papír, část časopisu v celobarevném tisku, kvalitní grafika, dárečky předplatitelům, vložené bibliofilské novoročenky... Tahle krása prostě musela přinášet valuty.

A nyní tedy k prvnímu z objevů: narazil jsem na sérii barevných fotografií servisů, o které se s vámi nyní dělím, a které mě velmi překvapily svým výrazem. Nejde o to, že "brusel v barvě" je sám o sobě spíš vzácnost; tyhle stylizované fotografie totiž vůbec nesedí k standardu naší reklamní fotografie počátku šedesátých let. Vlastně jsou naprosto "nebruselské" a hodily by se spíš do katalogu Neckermanna nebo Magnetu let sedmdesátých. Zkrátka o dobrých deset, patnáct let předběhly dobu.

Tahle měli Ježkovy a Chlíbcovy servisy vnímat zákazníci na Západě. Jistě mezi nimi poznáte naše "rodinné stříbro" oněch let: Elka, Leona, Praha, Blanka, Ivana, Tria, Cyrano, Manon... Nebo je to opravdu jen kvalitou tisku?

PS: v knihovně se může fotit jen na automat a v polních podmínkách, takže se omlouvám za nějaký ten občasný odlesk nebo stín. Já vím, je to paradox.


...A jako bonus: nerealizovaný studentský návrh neznámého studenta Keramické školy v Bechyni - hotelový čajový servis z roku 1963. Není roztomilý?


↧
↧

Tácky z Plastimatu

December 12, 2015, 8:24 am
$
0
0

Umělohmotné výrobky severočeského Plastimatu mě zaujaly asi před deseti lety. Prvním impulsem byla zřejmě výstava designéra Jiřího Hofmana v Severočeském muzeu v Liberci v roce 2006, díky níž tento návrhář notoricky známého kuchyňského nádobí, obalů a různorodých pomůcek vystoupil z anonymity.

Na aktuální výstavě v olomouckém Muzeu umění můžete najít třeba Hofmanův pětilitrový kanystr z roku 1962 s organickým tvaroslovím, nebo kosmickou dózu na ovoce, kterou už jsem tu kdysi představil.

Dnes jsou na řadě mé oblíbené tácky o velikosti 12 x 12 cm, které už zachránily nejeden večírek, silvestr i grilování. V produkci Plastimatu měly modelové číslo 310013. Nejdřív jsem někde koupil sadu žlutých tácků s jemným potiskem (šrafurou připomíná umakart z panelákových koupelen, kdysi už jsem se jím tady taky kochal).

V průběhu let jsem ale zjistil, že se vyráběly i tácky reklamní a pár jsem jich také postupně nabyl. Tři z nich nesou potisk pražských hostinců a vináren, ty se jednoznačně používaly jako popelníčky a bylo jich takto hodně zničeno.

Ten poslední si objednala Benzina pro svou propagačně-výchovnou kampaň na recyklaci motorových olejů.


↧

Pour Féliciter 2016

December 24, 2015, 8:00 am
$
0
0

Krásné sváteční dny a hodně štěstí do nového roku 2016!


↧
Search

Vánoce jedné rodiny

December 27, 2015, 6:45 am
$
0
0

Prohrabal jsem sbírku diapozitivů a našel pár vánočních momentek anonymní rodiny z let 1974-1986. Třeba Vás zaujmou nejen divokým dezénem bytového textilu. Níže najdete mé tipy, na co se zaměřit:

 

nafukovací pes, brýle, igelit na ubrusu


hlasatelka, plzeňské, karafiáty


křeslo z Jitony


křesla z Jitony s koženkovými ochrannými přehozy


svíce ve tvaru šišky


gramofon, "neklid" na televizoru


Napoleon, Archivní víno


Elka ve vitrínce, medvěd ze Směru


panenka, neutřený prach


balicí papír


kosmonaut a další hračky


skrytý dárek pod židlí s třemi vrstvami ochranných přehozů (!)


saténový outfit


Dačického pohár


dva budíky Prim na televizoru


balicí papír s potiskem "Textil"


Olympiáda Moskva 1980 (na Vánoce roku 1986)


ubrusy


lyže Formule, lampa, dort.

↧

Jitro v cirkuse

December 30, 2015, 5:09 am
$
0
0

Jedna z rozměrově největších porcelánových plastik Jaroslava Ježka patří mezi dobře známé objekty, mnohokrát publikované v dobovém tisku, vyráběné ve velkých sériích a dodnes dobře dostupné v bazarech i internetových obchodech. Přesto je Jitro (1959) obestřené rouškou interpretačního tajemství.

Říká se, že ji Ježek navrhl jako dar své manželce u příležitosti jejich svatby. Jindy se zase uvádí, že v této plastice Ježek svou ženu portrétoval. Časopis Czechoslovak Glass Revue zase zdůrazňuje Ježkovu celoživotní fascinaci koňmi, která se po rané spolupráci s Karlem Havlíčkem (společná práce Kůň, 1950) a sérii Klisničky a dvou Hřebečků (oceněné na EXPO 58) projevila také zde.

Pamětníci zase uvádějí, že právě tato rozměrná plastika patřila mezi nejoblíbenější svatební dary; vzhledem k jisté intimitě výjevu prý obvykle končila v ložnici na šatní skříni.

Proč dal sochař svému dílu název Jitro, zůstane asi už Ježkovým osobním tajemstvím. Těžko bychom na postavu na koni nahlíželi jako na slečinku, která se právě probudila (na koni) a zrovna se protahuje. Mnohem pravděpodobněji jde o cirkusový výjev akrobatky, provádějící krasocviky na koni - kůň zde není zachycen v přirozeném poklusu, naopak zvedá přední nohu a sklání hlavu jako při drezúře. Připomeňme, že cirkusové motivy nejsou Ježkovi úplně cizí - připisuje se mu ve stejné době navržená vtipná drobná figurka Groteska s klaunem tahajícím za ocas slona.

Víte o Jitru něco víc? Podělte se o to s námi.


↧
↧

Knížky pro chytré děti

January 31, 2016, 5:36 am
$
0
0

Státní nakladatelství dětské knihy vydávalo na přelomu 50. a 60. let pozoruhodnou edici nazvanou Knížky pro chytré děti. Byly určeny zvídavým dětem od sedmi let, které chtěly přijít na kloub záhadám každodenního života. Některé vysvětlovaly principy optiky, elektřiny, panelové výstavby či letů do vesmíru, jiné zase zábavnou a schůdnou formou poučovaly o základech slušného chování ve společnosti.

Knížky z této edice měly shodný čtvercový formát, byly celobarevné a vizuálně velmi atraktivní. Podíleli se na nich výborní ilustrátoři, jako byl Teodor Rotrekl, František Škoda, Dobroslav Foll či Rudolf Mader. Seznamte se se čtyřmi z nich:


Václav Koval: Svět za sklem, ilustroval František Škoda, SNDK 1959. Třetí svazek edice.

 


Milan Korejs: Rukulíbám - dobrý den, ilustroval Dobroslav Foll, SNDK 1959. Čtvrtý svazek edice.



Vladimír Svoboda: Ať přestane svítit, ilustroval Rudolf Mader, SNDK 1960. Pátý svazek edice.



Václav Koval: 25 divů v našem domě, ilustroval Teodor Rotrekl, SNDK 1961. Sedmý svazek edice.



↧

Známky z Bruselu a Ósaky

February 3, 2016, 11:51 am
$
0
0

Dnes se podíváme na sérii československých známek vydaných u příležitosti světových výstav EXPO.

Bruselskou výstavu v roce 1958 doprovodila série Františka Hudečka (pohled na pavilon) a Karla Svolinského (ČS výrobky). Zatímco Hudeček tentokrát odvedl poctivou práci bez osobních ambicí (oproti jeho silně autorským známkám s vesmírnou tématikou), Svolinský se držel svého nezaměnitelného líbezného (a líbivého) rukopisu, který už dobře známe z jeho květinových sérií. Tématicky se držel výrobků a vynálezů, které tehdy Československo hrdě představovalo valutovým zákazníkům: samozřejmě nemohlo chybět sklo a bižuterie, ale také textil a hračky. Průmysl zastupuje Kaplanova turbína, jež byla zavěšena před vstupem do našeho pavilonu.

Známky k výstavě v Montrealu (1967) ještě nemám kompletní, tak přijdou na řadu později.

Poslední dnešní šestice známek byla vydána k EXPO 1970 v japonské Ósace. Jejím autorem je Karel Vodák (1923-2000), který slavil úspěchy už se sérií pro Montreal. Údajně byla zejména poslední známka z ósacké série nesmírně úspěšná. Není divu, že se japonským návštěvníkům líbila zrovna skvostná miniatura dřevorytu od mistra Hokusaie. Prý byla dokonce mezinárodní porotou vyhlášena nejlepší známkou Světové výstavy. Ale nezapomeňme, že to bylo také zásluhou rytce Josefa Herčíka (1922-1999). Zajímavý je také nápad vytvořit k této známce pendant v podobě historického pohledu na hrad Orlík a vypíchnout tak spřízněnost evropské a japonské grafiky. Jinak se na známkách opět objevují některé exponáty z výstavy - české historické zvony, slovenské lidové řezbářství, model soustruhu.


↧

Sklo ve sluneční záři

February 7, 2016, 7:21 am
$
0
0

V pátek jsem zase po nějaké době navštívil Veletržní palác u příležitosti 220. narozenin Národní galerie. Opět jsem ve stálé expozici mohl obdivovat Roubíčkovu nádhernou prostorovou kompozici s názvem Sklo-hmota-tvar-výraz, vytvořenou pro Československý pavilon na světové výstavě v Bruselu. Tedy její autorskou repliku vzniklou pro sbírku NG po roce 2000.

Jen mě mrzelo, že toto úžasné sklářské dílo není možné sledovat v přirozeném denním světle. Sluneční svit je totiž v celém svém barevném spektru pro pozorování estetických vlastností skla nejlepší.


Nejzajímavější efekty dělá v kombinaci se slunečními paprsky hutní sklo. Mnozí jím pohrdají, protože je ho všude dost, prodává se obvykle za stokorunové částky a vesměs jde o anonymní výrobky mnoha českých skláren (připomeňme Škrdlovice a Chřibskou). Ale stejně stojí za to mít doma pár kousků pro ty kouzelné chvíle, kdy se o nich opře slunce.


↧
Viewing all 316 articles
Browse latest View live
Search
<script src="https://jsc.adskeeper.com/r/s/rssing.com.1596347.js" async> </script>