Možná jste taky pod stromečkem objevili zbrusu novou knížku
Neony a světla reklam, kterou pro edici Zmizelá Praha nakladatelství Paseka napsali
Eva Bendová a Václav Hájek. Kniha se věnuje dějinám světelné reklamy v ulicích Prahy od prvopočátků na přelomu 19. a 20. století (žárovka versus oblouková lampa), přes období zrodu kinetického umění (Zdeněk Pešánek, Miroslav Prokop) a využití světel na fasádách funkcionalistických skvostů, až po období socialismu, kdy světelná reklama dostala zhola jiné úkoly.
Kdo se o neony zajímá soustavně a zarytě, asi jej kapitoly o propagačně-propagandovém osvětlení Prahy v letech 1948-1989 nijak zvlášť nepřekvapí. Kniha bohužel staví jen na reprodukcích dobových odborných publikací (Jaromír Balák:
Světelná reklama, 1962) a záběrech z hraných i dokumentárních filmů (
Světáci), doplněných pár (již dobře známými) fotkami z ČTK. A protože je kniha důsledně černobílá (atraktivní grafickou úpravu navrhl
Jiří Adamík-Novák), přicházíme o minimálně dva velmi důležité aspekty světelné reklamy:
barvu a pohyb. Zůstávají jen jakési negativní snímky dobových logotypů. Taktéž textový doprovod nic podstatného o poválečném vývoji neonové reklamy nesděluje (oproti kapitolám o meziválečné a válečné reklamě, kterým byla věnována mnohem větší péče).
Každopádně každá snaha o upozornění na
(trosky) neonové slávy v českých městech je chvályhodná, protože přitáhne pozornost médií, veřejnosti, snad i majitelů toho mála, co by se dalo ještě zachránit. Snad tomu dopomůže i třeba reportáž ČT s názvem
Světlo láká lid.
A protože jsou v celé knize reprodukovány
pouze tři (!) dosud existující světelné reklamy (holt edice Zmizelá Praha), rád bych toto vakuum (Poláci říkají "niedosyt") vyplnil pár náhodně posbíranými exempláři z ulic matičky Prahy na současných fotografiích z posledních let. Skoro všechny jsou foceny za světla, protože jsou už vesměs nefunkční.
Začal bych docela nedávnou vzpomínkou na kdysi vyhlášenou restauraci U Pelikána v ulici Na Příkopě - reklamy zde visely ještě před pěti lety:
Ze všech možných porevolučních ztrát posledních let připomenu ještě nápis Supraphon na Újezdě:
A teď, co ještě zůstalo (je toho víc, tento výběr je náhodný):
Václavské nám. 43 (vedle Jalty).
Vinohradská 6.
Porevoluční neon perfektně udržovaný a funkční dodnes.
Palác YMCA, Na Poříčí 12.
Nově opravené a zprovozněné neony NTM, Kostelní 42.
Slavná GUMA, Ječná 24.
Tenhle znají všichni letenští hipsteři:
Milady Horákové 8, nad Cobrou.
Dejvice, Jugoslávských partyzánů 48.
Žižkov, Koněvova 67.
A ještě jednou stejná ulice, Koněvova 25.
Naposled na Žižkově: podsvětlený nápis nákupního střediska,
Ondříčkova 39.
A zpátky do centra: Uhelný trh 10 (stále funguje).
Pozoruhodný kazeton, snad už porevoluční: Opletalova 27.
Další legenda s kořeny ještě v meziválečném období:
Bílá labuť se točí od roku 1939. Na Poříčí 23.
A kousek za rohem OVOCE Z LENINA. Havlíčkova 8.
Na nedalekém Masarykově nádraží najdeme dodnes řadu kazetonů
s pozoruhodnými piktogramy.
A na závěr srdcovka každého neonofila:
letenské BIO OKO, ulice Františka Křížka 15.
